Chci svoje malé internetové vydavatelství. Tři až pět větších webů zastřešených jedním, někdo by to možná nazval mediální dům. Musel jsem přemýšlet, jak se k tomu postavit.
Jsem kvalitní potencionální čtenář kvalitních blogů, nemohu jich však najít dost pro uspokojení mých čtenářských potřeb. Nemám zkrátka co číst.
Nepochybuji o tom, že zdroje, které by mě číst bavilo, existují. Neexistuje však žádný dostatečně známý agregátor, ba ani jejich seznam, který bych mohl využít. Vtip je v tom, že on ani existovat nemůže. V prvním případě bych byl totiž výstupem z agregátoru neustále obtěžován články, jež mě nezajímají, ve druhém případě je pak problém ještě složitější, protože takový seznam je opět stvořen nějakým subjektivním názorem jeho autora, hodně autorů nemá zájem v seznamu být a na druhou stranu je dost těch, kteří se do seznamu dostanou, ale mě nebaví.
Kdyby mě tak nebavilo zakládat nové weby, zřejmě bych to nedělal. A už vůbec ne blogy. Jsem toho názoru, že je mnohem lepší mít jeden kvalitní webový projekt, o něj se starat a rozvíjet ho, než mít desítky webů nedokončených. Jenže povídejte to člověku jako jsem já.
Tak přesně tohle jsem si říkal, když jsem tento zápisník zakládal. Říkal jsem si: jen dostatečně dlouhé články, které mají smysl, skutečné a ověřené informace, spousta tabulek, obrázků, grafů a poznámek pod čarou1. Na druhou stranu jsem si kladl na srdce: do ničeho se nenuť, založil jsi to jako odkladiště, kam nemusí nikdo chodit a můžeš tam psát cokoliv osobního. Jenže ani jedno nejde.
Nahoru
Zápisník osobní i odborný o skutečném i virtuálním životě
©2009 Lublog.cz | Realizace Apu.cz (blog) | Běží na WP | Texty na web | Marketing a SEO | Sitemap | Reklama
Přidej na Seznam
Add to Google
Calotropis theme by itx
