Jedenáct měsíců od narození, to už je nějaká doba života. Blíží se první narozeniny, skoro chodím, skoro mluvím, skoro všechno umím.
Helenka je nejšikovnější holčička na světě. Každý otec tohle o svém dítěti ví a nejsem výjimkou.
Přátele, které zajímá internet a chtějí se podílet na vývoji webových projektů. Mám spoustu nápadů – tolik, že bych je nikdy nestihl realizovat ani s přispěním nárazových spolupracovníků. Pokud vás výzva zaujala, čtěte dál.
Před rokem jsem si sepsal kraťoučký seznam věcí, které je potřeba udělat před zimou. Letos ho chci rozepsat trochu podrobněji i s návody pro lidi, kteří se o předzimní přípravu svého vozu starají poprvé.
Pár hodin po narození
Je to už skoro půl roku od jejího narození. Zatímco tenkrát neuměla nic a byla jen bezmocný slintající uzlíček, dnes už je velká holčička. Sama se otáčí na bříško, plazí se, hraje si, s pomocí i sedí a stojí.
Narodila se 16.5.2008 v půl čtvrté ráno za krátké letní bouřky v jinak teplé noci. Vím to úplně přesně, protože jsem u toho byl (zážitek na celý život). Je tedy zrozena ve znamení Býka, přestože podle odhadů gynekologa měla přijít na svět až o týden později ve znamení Blíženců.
Je den, kdy se člověk poprvé podívá na svět. A já doufám, že se Princezně bude mezi námi líbit.
Už týden mám auto v servisu a ještě další týden tam minimálně bude. Důvod? Prasklá hlava či co, nerozumím tomu úplně přesně. Jisté však je, že cena opravy bude dosahovat skoro poloviční hodnoty celého mého stařičkého vozu.
Pokračovat ve čtení »
Na 1. svátek vánoční jsme se rozhodli vyrazit někam ven. Po dlouhé době také došla řada na vlak jakožto můj oblíbený, avšak málo používaný dopravní prostředek.
Jenže zvolit cíl cesty nebylo nijak jednoduché, protože všude už jsme byli – kromě toho je zima a sníh. Nakonec vyhrál Třísov.
Možná už je trochu pozdě, ale napadlo mě sepsat si takový malý seznam činností, které jsem musel před zimou udělat, obohacené i o ty nezimní. Příští rok se budu moci podívat a rozhodnout se, jestli není lepší auto prodat…
V knihovně jsem si půjčil knihu napsanou roku 1971 s názvem Barevná fotografie pro každého od Zdeňka Tomáška. Musím přiznat, že úvod knihy mě dost pobavil.
Pokračovat ve čtení »
Říkáme mu prozatím „Cvrček“, protože ještě ani není jasné, jakého je pohlaví, což stejně není vůbec důležité.
Je mi upřímně jedno, jestli budu mít holčičku, nebo chlapečka, důležité je jedině zdraví.
No takhle přesně to nebylo – jen ten název „Ztraceni v pralese“ by mohl být názvem knihy nebo filmu. Kažopádně je těžké se ztratit, když se tam smí chodit jen po vyznačených turistických stezkách. My se ale ztratili sobě navzájem, což je možná horší.
Asi před třičtvrtě rokem jsem si koupil digitální kompakt Panasonic DMC-FX3. Takový malý foťáček vhodný do kapsy na stálé focení pro každou příležitost.
V tomto článku hodlám Panasonic chválit za přístup k zákazníkovi.
Při jarním čištění ulic ve městě, kde bydlím, mi odtáhli auto. Nu dobrá, zřejmě jsem nedával pozor na značku, která se objeví pár dní předem, její platnost trvá jednu hodinu a pak zase zmizí. Stálo mě to 1580,-Kč.
Nahoru
Zápisník osobní i odborný o skutečném i virtuálním životě
©2009 Lublog.cz | Realizace Apu.cz (blog) | Běží na WP | Texty na web | Sitemap | Reklama
Přidej na Seznam
Add to Google
Calotropis theme by itx
