Dovolte mi pozitivní zamyšlení nad mediální bombou poslední doby – hospodářskou krizí, díky které se dostalo do pozadí globální oteplování, zlevnil benzín, Rakušáci a Němci si začali uvědomovat cenu české práce a automobilky začínají vyvíjet alternativy – elektrovozy, nebo vozy minimálně úsporné, takže mají jenom asi dvacet let zpoždění.

Hned v úvodu musím říct, že opravdu nechápu analytiky velkých společností. Museli vědět, že jednou přijde doba, kdy lidé přestanou kupovat počítače jak splašení. Budou ho prostě mít a jestli si šéfové firem mysleli, že díky technickému pokroku dokážou udělat z mobilních telefonů, počítačů, notebooků a všeho dalšího běžnou spotřební věc, jako je třeba chleba, pak se spletli. Lidé prostě už auto mají a i když si možná za pár let pořídí jiné a novější, není jich dost, aby se taková obměna vyrovnala boomu, který zřejmě právě skončil.

Je hloupé, že ani Česká televize nereaguje adekvátně. Krize jsou in a diváky zajímají, věta o té finanční se proto vtírá i tam, kde vůbec nemá co dělat, což navozuje dojem, že jsme na tom prostě hrozně špatně a neměli bychom si nic kupovat. Tímto postojem je pochopitelně „krize“ podporována.

A banky? Banky ví, že v horké situaci stát pomůže – že je nenechá padnout. Můžou si dělat cokoliv, hazardovat pro ještě větší zisky, protože i ve světě financí platí, že čím větší risk, tím větší zisk. když naše strategie nevyjde, EU doplní zásoby, to je jasné, vždyť bez nás by byla krize.

A proto bych je nechal padnout. Prospěje to normální zdravé ekonomice, protože nikdo se v budoucnu nebude hnát do výšin jen tak bezhlavě a lidem lze doporučit jen to: nesázejte svůj kapitál na jednoho koně.

Vím, kruté. Kde budou lidi pracovat.
Přece ne na jednom z těch volných míst, jichž je asi 100 000. (Nevím přesně, bylo jich víc, možná to trochu kleslo.) To by nebylo normální, aby lidi pracovali tam, kde si je trh žádá.

Takže abych to nějak uzavřel. Důležité je myslet vlastní hlavou, nenechat se v ničem oblbnout od jakéhokoliv média (to ostatně platí vždy, aneb co je psáno, není vždy dáno) a porozhlédnout se kolem, jak mě osobně finanční krize zasáhla.