Lampióny hořely mihotavým plamenem. Občas vyprskly. A zase závan větru je rozkýval a po chrámovém prostoru se roztančily závoje strašidelných stínů.

Pak Velký Vont povstal a pravil: „Buďme svorni!“ Na ta slova povstali naráz i členové rady a zvolali jakoby z jedněch úst: „Žlutá je barva naše.“

„Nevyzraďme nic, co víme!“ pravil zase Velký Vont a členové rady odpovídali: „Mlčenlivost chrání nás!“

Znovu a znovu, vždy po několika letech, jsem unášen proudem stínadelských tajemství: Staré kroniky, politika Vontů, Jan Tleskač, Široko a hlavně kovový hlavolam – odznak Velkého Vontství, skrývající plán na úžasné létající kolo.

Za mého dětství byl ježek v kleci (i když většinou jen v umělohmotné podobě) součástí sortimentu nejednoho hračkářství. A dnes? Slušné a téměř bezchybné Rychlé šípy zajímají jen minimum dětí, Mirek Dušín školu moc žere a není dostatečně emo.

Dost mě proto překvapilo, že existuje mnoho webových stránek o J.Foglarovi a jeho knihách, Rychlých šípech a dalších lidech a věcech.

A dokonce i ježka v kleci lze sehnat. Některá hračkářství jej mají stále ve své nabídce a myslím, že nedělají chybu. V nejbližší době si dojdu jednoho koupit, už jen proto, že jsem nikdy žádného neměl.

A ještě jednou budu citovat:

Jednou budou všechny ty úzké, křivé a věčně vlhké uličky zbourány a na jejich místech vyrostou široké světlé ulice, ve kterých bude slunce až pozdě do večera. Nebezpečná, nezdravá Stínadla zmizí, tak jako dorostou a odejdou Vontové, kteří je dnes obývají. Bude zde sídlit mládež zdravá a krásná, silná, čestná a dobrá.

Ale žlutý kvítek, který zde dnes roste, se starými Stínadly nezahyne! Udrží se mezi bloky domů a bude všem Vontům na věčné časy připomínat, že mají žít v míru a šlechetnosti, jak si přál Vojtěch Vont.

A ten žlutý květ míru se bude rozmáhat stále víc a víc a jednou přijde doba, kdy jej v klopě kabátu a ve svém srdci budou nosit nejen potomci dnešních Vontů ve Stínadlech, ale všichni lidé na celém světě, protože mír, dobro a ušlechtilost zaujmou dříve či později mysl všech. A pak bude všude teprve dobře!

Ježek v kleci – něco z historie

Clarence A. Worrall si nechal hlavolam na principu ježka v kleci patentovat už 7.4.1896 ve Spojených státech amerických.

J.Foglar byl ale určitě prvním, kdo přišel s myšlenkou šroubovacího ježka. Poprvé se u nás objevuje v časopise Mladý hlasatel v období od 30. srpna 1940 do 8. března 1941. Šlo o příběhy Rychlých šípů, jak je všichni známe.

Krátce po vydání těchto příběhů se na trhu objevuje první ježek v kleci. Vyráběla ho firma K.M. Moučky a na rozdíl od své knižní předlohy byl dřevěný a nešel rozšroubovat.

Tyto informace o historii pocházejí z Wikipedie, kde je i možné dozvědět se o něm něco víc.

Přednáška Jaroslava Foglara

Kdysi jsem byl se školou na přednášce Jaroslava Foglara. Vzpomínám si na starého pána vyprávějícího o všech těch záhadách, o klubech a o dětech s jejich sny. V paměti mi však bohužel uvízla jen jedna situace:

J.Foglar řekl, že všechna tajemství si sebou vezme do hrobu, tedy že zemře a nikomu je nesdělí. Nikdo se nedozví o tom, co existovalo a co ne, nebo kde jsou či byla tajemná Stínadla. Avšak! Všechny odpovědi má sepsány a zalepí je do obálky, kterou uzamkne do svého psacího stolu.

Chtěl podpořit dětskou fantazii? Chtěl vyprovokovat vykradení svého bytu? Naše soudružka učitelka (no jo, dřív to nebyla paní učitelka) nám to vysvětlila jasně: Víte děti, on je starý a když je člověk starý, tak se vrací do dětských let a plácá nesmysly.

Jaroslav Foglar (o něm)

Následující informace pocházejí opět z Wikipedie, převzaty 10.9.2008. Životopis Jaroslava Foglara můžete přeskočit.

Jaroslav Foglar se narodil 6. července 1907 v Praze a zemřel 23. ledna 1999 tamtéž. Byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů. Pod přezdívkou „Jestřáb“ vedl po celý život skautské oddíly.

Foglar se narodil na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3.[1] Studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.

Když byly Foglarovi 4 roky, 17. července 1911 zahynul na srdeční nemoc jeho otec Jindřich ve věku 39 let, a od té doby žil Jaroslav Foglar s matkou a starším bratrem. V roce 1914 se přestěhovali z Nuslí na Vinohrady. Roku 1920 Foglar na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie.

Do oddílu ještě několikrát přišli a prodávali losy Skautské loterie. Přitom si Foglar uhnal zápal plic a matka mu skauting zakázala. Jako třináctiletému (1920) mu vyšel literární pokus, báseň Měsíční noci. Roku 1923 se vydával za staršího, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. V roce 1924 vstoupil do 34. pražského oddílu Ohnivci. Jeho první povídka Vítězství vyšla časopisecky roku 1923.

V roce 1924 končí obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.

V roce 1934 je Foglarovi vydána v nakladatelství Melantrich první kniha – Přístav volá (původní název „Modrý život Jiřího Dražana“). Foglar v té době stále působí jako úředník. V roce 1935 Foglar přesvědčí nakladatelství Melantrich o koncepci nového časopisu pro mládež a tak v červnu téhož roku, vychází nulté číslo časopisu Malý hlasatel s odpovědným redaktorem Dr. Mencákem. Brzy přichází změna v názvu na Mladý hlasatel a Foglar pracuje jako externí redaktor.

Období Foglarova redaktorského působení v Melantrichu, přichází v roce 1938, kdy zde začíná působit, jako pracovník propagačního oddělení. 8. května 1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Ml.hlasatele a v létě téhož roku vychází první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana.

Od listopadu 1938 se ve vedení redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem a od 17. prosince vychází na pokračování, dnes již legendární seriál – komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mladý hlasatel zastaven nacisty. Těsně po válce rediguje Foglar časopis Junák, brzy však odsud odchází pro názorové neshody do časopisu Vpřed. První „foglarovské“ číslo časopisu Vpřed (č. 18) vychází 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný – Bimba). Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948.

V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem.

V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.

Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. Osmdesátá léta přináší spolupráci s výtvarníkem Karlem Saudkem na kreslených seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.

Po revoluci roku 1989 má Foglar plně otevřenu cestu ke čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydává stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). 18. listopadu 1992 je spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtějí okrást o peníze. Ubrání se a zavolá o pomoc.

Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Jana Fischera pořádá Muzeum hl.m. Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů.

Vychází jubilejní 15. vydání knihy Hoši od Bobří řeky s pamětním listem. V roce 1998 se v televizi Nova objevuje v reportáži Stanislava Motla při setkání s dr. Karlem Burešem po neuvěřitelných padesáti letech. V listopadu téhož roku, vychází v nakladatelství Olympia 1. kompletní knižní vydání Rychlých šípů se všemi dosud vydanými příběhy.

23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.

Další informace (dodatky)

5.5.2008 – Závěť spisovatele Jaroslava Foglara je platná a nadace, jíž autor pozůstalost odkázal, tak zůstává dědicem. Rozhodl o tom dnes Obvodní soud pro Prahu 3, který ve sporu vynesl již čtvrté rozhodnutí. Hodnota pozůstalosti autora knížek pro děti byla před lety odhadována na deset milionů korun, přičemž nejcennější část tvoří autorská práva. Proti dnešnímu verdiktu se lze odvolat k pražskému městskému soudu.

10.6.2009 – Dědictví po známém spisovateli Jaroslavu Foglarovi patří Nadaci Jaroslava Foglara. Rozhodl o tom ve středu s definitivní platností Městský soud v Praze, který tak ukončil devítiletý soudní spor.

Odkazy na další zdroje

• Stínadla.cz
• Foglar web.ic.cz
• Bohoušek.cz
• Sdružení přátel Jaroslava Foglara